Ondřej Vyhnanovský

Dnes už není otázkou „Kam letět?“, nýbrž „Jak dlouho letět?“. Protože cesta možná někdy může být cíl, ale určitě ne, když sedíte namačkáni v plné ekonomické třídě letadla.

Konec nekonečných letů

Před 50 lety, 2. března 1969, se poprvé odlepilo od země nejrychlejší dopravní letadlo historie – Concorde. Na jeho nástupce čekají od roku 2003, kdy byl poslední z těchto strojů vyřazen z provozu, nejen fanoušci avioniky, ale všichni, kdo musí letadlem cestovat na delší vzdálenosti. Současná letadla ukončila celou jednu éru civilního letectví, když dokážou bez mezipřistání spojit jakékoli dva body na Zemi. To, co lidé chtějí, je trávit v letadle co nejméně času. Při zmíněném kulatém jubileu se zde rýsuje hned několik adeptů, kteří by mohli přání milionů cestujících splnit a vrátit osobní leteckou přepravu do nadzvukových rychlostí. A to už k 20. výročí odchodu Concordu do důchodu.

.

Bílá střela

Vzniklo jich jen dvacet, a to včetně šesti prototypů. Všechny v bílé barvě. Přesto jde o jedno z nejikoničtějších letadel historie. Trasu mezi Londýnem a New Yorkem, kterou letadla obvykle urazí za sedm až osm hodin, prosvištěl Concorde i s 92 až 128 cestujícími jen za tři a půl hodinky (rekord z roku 1996 je 2:52:59). Na druhou stranu, cestující za tuhle časovou úsporu královsky zaplatili. Zpáteční letenka bílým expresem v roce 1997 stála 7995 dolarů (přepočteno na dnešní hodnotu přes 282 400 korun), víc než 30krát více než nejlevnější varianta na této trase. Bílá je s Concordem neodmyslitelně spjata. Když britsko-francouzské konsorcium firem BAC a Aérospatiale Concorde vyvíjelo, oslovilo několik výrobců nátěrových hmot s požadavkem na nový typ barvy, která by i v tenké vrstvě vydržela aerodynamický ohřev při více než dvojnásobné rychlosti zvuku (teplota povrchu letounu na řadě míst přesahovala 100 °C) i ochlazování při zpomalení. Ukázalo se, že jen použití bílého odstínu speciální barvy bez složité pigmentace splní tyto nároky, stejně jako zvýšenou odolnost vůči mnohem vyšší úrovni ultrafialového záření a radiace ve vysokých letových výškách. Ani unikátní ochranný lak však Concorde neuchránil před tím, aby musel vlivem okolností (tragická havárie z roku 2000, útlum letectví po teroristických útocích z 11. září 2001, ekonomická náročnost provozu, ukončení servisní podpory výrobce) po 27 letech služby v roce 2003 přestat létat.

.
Jen jednou změnil Concorde kabát a vyžádalo si to dva roky příprav, 200 litrů speciální barvy a 2000 hodin práce.

Rychlejší a zelenější

Jestli má někdo v dohledné době šanci stát se nástupcem legendy, je to patrně Overture. Jeho tvůrci v bostonském startupu Boom Supersonic o něm dokonce říkají, že bude prvním nadzvukovým dopravním letadlem na světě, které bude dávat ekonomický smysl. Třímotorový stroj podle plánů pojme jen 55 cestujících, ale zato v byznys třídě. Létat by měl rychlostí 2,2 machu, což je zhruba o 10 procent rychlejší než v případě Concordu. A jak si dnešní doba žádá, bude také ekologičtější. Vysokých rychlostí by měl Overture dosáhnout pomocí lepší aerodynamiky, použitých materiálů a pohonu. Bez dodatečného vstřikování paliva do výtokové trysky za turbínou, takzvané forsáže, při zachování stejné úrovně emisí jako podzvuková letadla. Let z New Yorku do Londýna tak potrvá jen 3 hodiny a 15 minut (oproti současným necelým sedmi hodinám), let ze Sydney do Los Angeles 6 hodin a 45 minut (oproti 14 hodinám dnes).
Boom hned na začátku roku dostal od investorů 100 milionů dolarů (v přepočtu přes 2,2 miliardy korun) a pět leteckých společností jako Virgin Group nebo Japan Airlines si už dohromady objednalo 30 letadel při ceně kolem 200 milionů dolarů za kus. Pokud má ale letos vzlétnout první prototyp a v roce 2023 odstartovat i s pasažéry, bude zřejmě potřeba peněz ještě mnohem víc. Soudě podle toho, že vývoj Concordu stál zhruba sedm miliard dolarů a Boeing nebo Airbus utratí za své větší, ale pomalejší letouny 2,5 až šest miliard dolarů.

.

Nadzvuková čísla

■ 13 milionů – pasažérů by mohl v roce 2025 čítat trh nadzvukových letů.

■ 1 – Ma (mach) je rychlost zvuku. U zemského povrchu odpovídá rychlosti asi 1225 km/h, ve stratosféře rychlosti 1060 km/h.

■ 1947 – Americký testovací pilot Charles Yeager se strojem Bell-X1 dosáhl rychlosti 1,05 machu a jako první překonal rychlost zvuku.

■ 0,73 – Ma (necelých 900 km/h) létají v současnosti cestovní letadla.

■ 500 milionů – dolarů zaplatila v roce 1996 společnost Pepsi aerolinkám Air France za přebarvení jednoho z letounů Concorde na modro. Bylo kvůli tomu nutné omezit maximální cestovní rychlost na 1,7 Ma, protože při vyšší rychlosti by kvůli aerodynamickému ohřevu nátěr popraskal.

■ 31 hodin, 27 minut a 49 vteřin – je celkový rekord letu kolem světa (dodnes uvedený v Guinnessově knize rekordů), který drží Concorde. Uskutečnil se 15. až 16. srpna 1995 na trase New York, Toulouse, Dubaj, Bangkok, Guam, Honolulu, Acapulco, New York.

.

PARTNER NEWSLETTERU FORBES NEXT

Forbes vás zve na první středoevropský summit 30 pod 30. Všichni čeští, slovenští a maďarští alumni výběru 30 pod 30 pod jednou střechou, 12. dubna 2019 ve Staré tržnici v Bratislavě. Konference, diskuze, networking, inspirace a spousta mladé energie. Lístky jsou právě v prodeji a my vám k nim nabízíme zvýhodněnou cenu ročního předplatného Forbes.

Zakázaný třesk

Když je rychlost zdroje zvuku větší nebo rovna rychlosti zvuku, vzniká aerodynamický, akustický nebo též sonický třesk. Jde o projev fyzikálního jevu rázové vlny, který v přírodě krásně ilustruje hrom. Slyšitelný je ale třeba i při práskání bičem. A protože fyzikální zákony jsou neúprosné, nevyhnou se aerodynamickému třesku ani letadla pohybující se nadzvukovou rychlostí. Jeho intenzita závisí na velikosti letadla, letové výšce a dalších proměnných. Americký letecký úřad proto v zájmu ochrany sluchu i majetku lidí na zemi před těmito vlnami zakázal v roce 1973 civilní lety nadzvukovou rychlostí nad územím Spojených států, přestože podzvuková letadla jsou mnohdy hlučnější. To je i důvod, proč Concorde létal většinu času jen z Londýna a Paříže do New Yorku, případně na další letiště na východním pobřeží severoamerického kontinentu. Dnes by USA v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví rády prosadily zmírnění globálních standardů, aby pomohly rozvoji nadzvukových letů i vlastním firmám v tomto oboru. Proti je ale tentokrát Evropa, která v současnosti mnohem více dbá na hlukové limity a pro debatu o zmírnění pravidel chce sbírat data ještě minimálně šest let, spíš ale déle. Prozatím to tedy vypadá, že pokud se nadzvukové lety vrátí, bude to jen při přeletech nad oceány.

.

NASA a další

Zmenšit třesk! To je marketingové heslo, pod kterým NASA ve spolupráci s technologickou a leteckou společností Lockheed Martin maskuje nadzvukové letadlo ke komerční přepravě, které má být představeno v roce 2022. Americká vesmírná agentura na to firmě, která stojí za legendárním špionážním nadzvukovým letounem SR-71 Blackbird, dá 247,5 milionu dolarů (v přepočtu zhruba 5,1 miliardy korun). X-Plane, jak zní prozatímní název, by měl kromě průměrné rychlosti 1500 km/h ve výšce zhruba 16 až 20 kilometrů dokázat díky nové technologii udělat z třesku jemné bouchnutí o hlasitosti 75 decibelů, což je zhruba stejně jako zabouchnutí dveří od auta. Těch, kteří chtějí stvořit další legendu, je však více. O rok později než NASA s Lockheedem chce do vzduchu se svým malým tryskáčem i společnost Spike. Ta zatím vyvíjí osmnáctimístý letoun, plány už však má i na 40- až 50místnou variantu. Boeing investoval blíže neurčenou – avšak „významnou“ – částku do firmy Aerion a jejího projektu nadzvukového tryskáče AS2. Stroj pro 12 cestujících by se měl poprvé vznést rovněž v roce 2023 a dosáhnout rychlosti 1,4 machu, tedy zhruba 1700 km/h. Právě Boeing už minulý rok ovšem představil koncept hypersonického letadla, jehož rychlost dosahuje dokonce pětinásobku rychlosti zvuku. To je teprve něco, na co by se cestující měli těšit. Vždyť let z Londýna do New Yorku by pak trval pouhé dvě hodiny!

.
Autor tématu: Ondřej Vyhnanovský, Forbes

„Nejlepší způsob, jakým byznysmen může naložit s pár hodinami ušetřenými nadzvukovým letem, je dát si víc martini ve svém newyorském hotelu.“

— Nicholas Valéry

Copyright ©️ 2018 MediaRey, SE / Odhlásit odběr (týká se pouze NEXTu, Espresso vám zůstane)