ONDŘEJ VYHNANOVSKÝ

Lidé touží po lepší paměti víc než po nesmrtelnosti. Vylepšování mozku pro ně však kvůli chybějícímu zabezpečení může mít fatální důsledky.

Už jen pěkné vzpomínky

Black Mirror (Černé zrcadlo) je dystopický seriál zkoumající moderní společnost, zejména pokud jde o neočekávané důsledky nových technologií. Kritiky hojně oceňované dílo z produkce Netflixu patří mezi nejpopulárnější seriály dneška. Člověka při sledování některých epizod úplně mrazí. Třeba jako v případě třetího dílu první řady s názvem The Entire History of You (Celá tvoje historie), ve kterém mají lidé implantovaný čip umožňující jim zaznamenat a přehrát všechno, co vidí a slyší. Jistě netřeba říkat, že to z mnoha důvodů skončí katastrofou. Naštěstí je to sci-fi, které má k realitě daleko. Anebo ne? Podle odhadů vědců z Oxfordu bude už za pět let možné elektronicky zaznamenávat mozkové signály, které tvoří vzpomínky, vylepšovat je či přepisovat a pak vkládat zpět do mozku. Do 10 let se na trhu objeví první prodejné implantáty vylepšující paměť a do 20 let by lidstvo mělo disponovat technologií umožňující komplexní kontrolu nad vzpomínkami. Proč? Protože to lidé chtějí.

.

Budoucnost je tu

Hlubokou mozkovou stimulaci ‒ voperování neurostimulátoru, který vysílá elektrické impulzy do konkrétních částí mozku ‒ znají vybraní pacienti už od druhé poloviny 90. let 20. století. Metoda pomáhá lidem trpícím jinak léčbě odolnými chorobami, jako například Parkinsonovou nemocí, esenciálním třesem, dystonií, chronickými bolestmi, těžkými depresemi nebo obsedantně-kompulzivní poruchou. Nejnovější zařízení dnes už podporují i Bluetooth komunikaci, díky které je možné je kontrolovat, řídit a updatovat pomocí chytrého telefonu či tabletu. K „lidským paměťovým kartám“ už zbývá jen krůček. Koneckonců, výzkumná agentura amerického ministerstva obrany DARPA se letos na jaře pochlubila výsledky několikaleté studie, kdy byly lidem (zatím dobrovolníkům) z mozku při plnění různých úkolů extrahovány elektrické signály kódující vzpomínky, a když jim byly později „vstříknuty“ zpět, zlepšila se jejich paměť o 37 procent. Možná se tak otevírá cesta k pomoci lidem postiženým Alzheimerovou chorobou, mrtvicí či epilepsií.

.

Pozvánka do hlavy

Bohužel ale není sci-fi ani obrovské nebezpečí plynoucí ze zneužití těchto technologií, a tedy i lidského mozku. Výzkum skupiny Functional Neurosurgery Group z univerzity v Oxfordu a kyberbezpečnostní firmy Kaspersky Lab na současných implantátech ukázal, jak zranitelná je připojená infrastruktura. Odborníci našli vážné chyby přímo v internetové platformě pro správu zařízení, která jsou běžně používána chirurgy. Útočníci by se tak dostali k citlivým osobním údajům a lékařské dokumentaci. Nechráněný a nešifrovaný přenos dat mezi implantátem, softwarem a jakýmkoli dalším zařízením by pak mohl ohrozit samotné pacienty. Jakákoli manipulace s přenášenými daty by mohla vyústit ve změnu nastavení, která by měla za následek fyzickou bolest, ochrnutí a podobně.
Při vývoji implantátů byla upřednostněna ochrana pacientů před zabezpečením zařízení. V život ohrožujících situacích totiž musí být doktor schopen implantáty ovládat, a proto nejsou chráněny žádným heslem, které by záchranář v dané situaci neměl k dispozici. Dále to znamená, že tyto implantáty musí být standardně vybaveny softwarovými zadními vrátky umožňujícími dostat se k jejich ovládání. No a teď si představme, že by kyberzločinci dostali prostřednictvím čipů takovýto přístup k našim vzpomínkám a manipulaci s nimi!

.

Jakou technologii ze seriálu Black Mirror byste používali?

(průzkum internetové výzkumné společnosti YouGov)

■ 29 % ‒ implantát umožňující zaznamenávat a přehrávat všechno, co vidíme a slyšíme,

■ 21 % ‒ oční implantáty umožňující vidět to, co vidí jiní lidé,

■ 21 % ‒ virtuální realita, kde by lidé mohli žít věčně po své smrti,

■ 19 % ‒ aplikace umožňující rodičům kontrolovat pohyb svých dětí a filtrovat, co vidí,

■ 17 % ‒ přístroj umožňující uživatelům (např. policii nebo pojišťovnám) přehrávat vzpomínky ostatních,

■ 15 % ‒ hra pro virtuální realitu, ve které je možné pomocí DNA replikovat lidi ze svého okolí,

■ 15 % ‒ hra pro rozšířenou realitu, kde se uživatel ve skutečném prostředí setkává se svými fobiemi,

■ 14 % ‒ vizuální technologie umožňující rozmazávat nechtěné lidi,

■ 10 % ‒ syntetická kopie zesnulé milované osoby napodobující její hlas i osobnost,

■ 8 % ‒ seznamovací aplikace, ve které lidé žijí v rozdělené společnosti, dokud jim není přiřazen partner, přičemž všechny vztahy mají stanovenou dobu trvání,

■ 7 % ‒ společenská ratingová aplikace, kde se uživatelé neustále navzájem hodnotí podle svých činů.

.

PARTNER NEWSLETTERU FORBES NEXT

Žijte celý den zahaleni do těch nejlepších vůní od francouzské parfémářské značky Nicolaï. Začněte u sebe, provoňte si vůz a vracejte se do voňavého bytu.
Exkluzivně koupíte na www.myskino.cz.

Stále mladý obor

Někdo to může brát jako zbytečné strašení, protože mozek je i pro moderní medicínu v mnoha ohledech velkou neznámou. Jasně, kognitivní funkce mozku jsou sice mnohem obtížnější k pochopení, nemělo by se ale zapomínat na úspěchy, které už lidstvo v neuroprostetice za více než 60 let existence této disciplíny dokázalo. Přes 600 tisíc hluchých lidí dnes používá kochleární implantáty, které převádějí zvuk na elektrické signály vysílané do sluchového nervu. Zároveň první univerzitní výzkumy ukázaly, že implantované elektrody umožňují paralyzovaným osobám pohybovat robotickými pažemi pouhou myšlenkou. A dílčí úspěchy už zaznamenaly i výzkumné týmy zabývající se vývojem umělých sítnic pro slepé lidi.

Autor tématu: Ondřej Vyhnanovský, Forbes

„Pokud si nebudeme hrát na Boha my, tak kdo?“

— James D. Watson

Copyright ©️ 2018 MediaRey, SE / Odhlásit odběr (týká se pouze NEXTu, Espresso vám zůstane)