Miroslav Hošek

Trumpovy celní války, brexit, obchodní spory mezi Českem a Polskem a další vytvářejí pocit, že se čas svobodného obchodu a globalizace nachýlil. Ve skutečnosti tu s námi tyto věci ale budou ještě dlouho.

Smith vs. Smith

V polovině 16. století zformuloval Angličan Thomas Smith poprvé hlavní zásadu merkantilismu: aby byl národ bohatý, musí jiným národům prodat více zboží, než od nich nakoupí. Znělo to poměrně logicky, a tak se k jeho názoru postupně přidávaly další významné postavy Evropy, například francouzský ministr Jean-Baptiste Colbert a kardinál Richelieu. 9. března 1776 však vybuchuje ekonomická bomba: to jiný Angličan, Adam Smith, poprvé publikuje své pojednání o původu bohatství národů založené na úplném protikladu merkantilismu, na teorii komparativních nákladů. Základní premisa této teorie zní, že na obchodu mezi dvěma národy vydělají oba, když se každý bude specializovat na to, v čem je nejlepší. S tím by snad ještě šlo souhlasit, jenže Smith a David Ricardo vzápětí dodávají, že tento zákon platí i tehdy, když jeden z těch dvou národů je úplně ve všem horší než ten druhý. Drtivá většina ekonomů tehdejších i dnešních se Smithem a Ricardem nadšeně souhlasí a světový obchod, přinášející nám dnes všechno od banánů přes chytré telefony až po výplatu za zboží prodané do zahraničí, se od té doby bouřlivě rozvíjí, nepravidelně přerušován pouze ekonomickými krizemi a válkami, což jsou v podstatě dvě strany téže mince.

.

Nenáviděná globalizace

Wall Street Journal publikoval v únoru 2017 výsledky průzkumu veřejného mínění na téma svobodného obchodu: 43 procent Američanů zastává názor, že svobodný obchod mezi USA a cizími zeměmi Americe prospívá, zatímco 34 procent se domnívá, že Spojeným státům škodí. Zbytek respondentů se k otázce staví neutrálně. Je nutno zdůraznit, že při formulaci otázky nebylo použito slovo „globalizace“ nebo „globální“ a že nebyla žádným způsobem zmíněna otázka zvýšení nebo úbytku pracovních příležitostí v ekonomice v důsledku svobodného obchodu. To v průzkumu listu New York Times z července 2016 ve formulaci prakticky totožné otázky výraz „globální“ použit byl. A výsledek? Hned 55 procent Američanů má za to, že kvůli zvyšování globálního obchodu americká ekonomika více ztrácí, než získává. No a do třetice všeho dobrého, televizní stanice CBS ve svém průzkumu ze stejného roku spojila tuto otázku s problematikou pracovních míst. Pouze 15 procent respondentů si myslí, že svobodný obchod má neutrální vliv na počet pracovních míst v ekonomice (s čímž by ekonomové zřejmě souhlasili), zatímco 48 procent je přesvědčeno, že kvůli němu ekonomika USA pracovní pozice ztrácí, a 29 procent se domnívá, že svobodný obchod vytváří nové pracovní příležitosti. Lze tento paradox ve vnímání vysvětlit?

.

Automatizace a technologie

Problém se však nečekaně ještě více zamotá, pokud v úvahu vezmeme i globální důsledky automatizace a nových technologií. Ekonomika USA ztratila od roku 2001 více než pět milionů pracovních míst, ale pouze 15 procent této ztráty lze připsat na vrub globalizace. Jak odlišné od vysvětlování politiků. Zato celých 85 procent bylo ztraceno v důsledku automatizace a zavádění nových technologií. Tyto nové technologie (např. unifikovaná kontejnerová doprava, informační infrastruktura, GPS) jsou však miláčkem všeho lidstva. Nikdo je neproklíná jako globalizaci a nikdo je nerozbíjí, jako luddité rozbíjeli v 19. století nové stroje beroucí jim manuální práci. Balená voda v plastových lahvích může díky automatizaci a novým technologiím putovat přes půlku zeměkoule. Lidé v pozici spotřebitelů dnes na celém světě konzumují levnější produkty v důsledku zavádění nových technologií, ale uniká jim fakt, že tyto ve svém důsledku udělují globalizaci gravitační zrychlení na druhou a pak se za globalizaci schovávají, jako se malý kluk schovává za máminu sukni. Problém negativního vnímání globalizace pak spočívá v tom, že zatímco její benefity jsou marginálně rozprostřeny na celou populaci, a jsou tak málo zřetelné, její negativní důsledky (např. uzavření továrny) postihují vždy zřetelně viděnou malou skupinu osob do velké hloubky. Zneužívání tohoto faktu je základním opěrným bodem dnešního populismu a protekcionismu. Příkladem za všechny je třeba brexit, Trumpovy obchodní války nebo zemědělská politika Evropské unie. A to i přesto, že každý obyvatel této planety užívá dnes a denně v masovém měřítku pozitivních výsledků globalizace a mezinárodního obchodu.

.

Globální čísla

■ 1 miliarda – obyvatel země byla podle Světové banky díky globalizaci mezi počátkem 90. let 20. století a koncem první dekády 21. století vyrvána ze spárů chudoby definované jako život s méně než 1,90 amerického dolaru na osobu a den.

■ 1945 – vznikají Mezinárodní měnový fond, Světová banka nebo Světová obchodní organizace.

■ 1986 – časopis The Economist vytváří Big Mac index.

■ 50 až 90 – procent jazyků zanikne do roku 2100.

.

PARTNER NEWSLETTERU FORBES NEXT

Forbes vás zve na první středoevropský summit 30 pod 30. Všichni čeští, slovenští a maďarští alumni výběru 30 pod 30 pod jednou střechou, 12. dubna 2019 ve Staré tržnici v Bratislavě. Konference, diskuze, networking, inspirace a spousta mladé energie. Lístky jsou právě v prodeji a my vám k nim nabízíme zvýhodněnou cenu ročního předplatného Forbes.

Blízká budoucnost třetího druhu

V průzkumu Bloombergu 82 procent Američanů v roce 2016 vyjádřilo ochotu zaplatit za zboží vyrobené v USA o něco více než za zboží dovážené a pouze 13 procent uvedlo, že vždy preferují zboží s nejnižší cenou. Stará (a nesčetněkrát v praxi ověřená) marketingová moudrost říká: Neposlouchejte, co lidé říkají, ale dívejte se, co dělají. V některých kategoriích výrobků se více než polovina zboží prodá ve slevách a promočních akcích a levnější privátní značky obchodních řetězců úspěšně vytlačují dosud dominující vedoucí značky výrobců. Aniž si to uvědomují, lidé hlasují každý den svými peněženkami ve prospěch globalizace a svobodného obchodu, kterým vděčí za dnešní životní úroveň. Teorii komparativních nákladů Smithe a Ricarda je na základě poznání v průběhu posledních let nutno doplnit teorií vyrovnávání ekonomických a technologických rozdílů mezi národy. Celý tento proces je bolestný, zneužívaný vždy znovu a znovu politickými šíbry a manipulátory k jejich vlastnímu osobnímu prospěchu a bude zřejmě ještě nějakou dobu trvat. Je ale – zdá se – nezvratný. Měříme již globální HDP, ale neměříme stále ještě klíčové položky globální rozvahy a globálního výkazu zisku a ztráty. Také si nejsme jisti, jak do tohoto globálního ekonomického obrazu zapracovat environmentální náklady a náklady společenské zodpovědnosti. Fragmentovaná politická organizace lidstva tento proces nijak neulehčuje. Ale mohutná neviditelná ruka globálního trhu (řečeno opět s A. Smithem) se již dala nezadržitelně do pohybu. Vytrvejme a dočkejme naplnění svobodného globálního času jako husa klasu. Jsme přece všichni, jeden jako druhý, globálními občany této Země.

.
Autor tématu: Miroslav Hošek, CEO Advanced Food Products, své názory publikuje na Třištíři.cz

„Občas s nadsázkou říkám, že startem globalizace byla Ježíšova věta "Jděte do celého světa a učte všechny národy".“

— Tomáš Halík

Copyright ©️ 2018 MediaRey, SE / Odhlásit odběr (týká se pouze NEXTu, Espresso vám zůstane)