Samantha Sharf

Lidská obydlí zatěžují Zemi víc než doprava. Nové udržitelné domy jsou fajn, ale „zezelenit“ potřebují hlavně budovy, které už stojí.

Pozornost špatným směrem

Lidé výrazně ovlivňují a zatěžují životní prostředí už jen tím, že bydlí. Takový dům sající teplo, požírající energie a produkující odpad vskutku není nic ekologického. Architekti a stavitelé proto přicházejí se stále novými a novými inovacemi. Vznikají domy, jejichž dopad na životní prostředí je od návrhu přes výstavbu a provozování až po jejich likvidaci stále menší, v některých fázích dokonce nulový. To všechno je pro budoucnost planety bezesporu dobře. Háček je ale v tom, že 65 procent budov, které budou v provozu za 40 let, již stojí a to všem snahám tak trochu hází klacky pod nohy. Právě na starší domy je tedy nutné upřít pozornost. A ne, nestačí, že máte nová plastová okna. Situace si žádá komplexnější řešení.

.

Stoletá moderna

Je to jeden z nejdůležitějších domů Spojených států. Přesto byste kolem třípatrové rezidence na Summer Road v massachusettské Cambridgi prošli, aniž byste si ho všimli. Postaven byl v roce 1924, má podlahovou plochu 1400 metrů čtverečních a probíhá v něm experiment vedený harvardským profesorem architektury Alim Malkawim, ředitelem univerzitního Centra zelených budov a měst. Stěny domu jsou plněné izolací z recyklovaných džín. Díky zvětšeným oknům a světlíkům není třeba až do setmění zapínat svítidla. Dvě stě osmdesát pět senzorů neustále sleduje vše od zatížení elektrických zástrček přes hladinu oxidu uhličitého až po počasí venku. Jmenuje se HouseZero, což značí, že produkuje nulové emise uhlíku a nevyžaduje téměř žádnou elektrickou energii z rozvodné sítě pro vytápění ani chlazení. Renovace trvala 12 měsíců a skončila v prosinci. Pro Malkawiho jde však jen o první krok. Podle svých slov chce komplexně porozumět chování budov a pomocí dat sesbíraných v HouseZero vytvořit software, který umožní takové domy budovat a řídit a zpřístupnit technologii ekologizace budov široké veřejnosti. Harvardský projekt by tak pro získání většího objemu dat měli brzy napodobit v Číně nebo v Kolumbii.

.
Jak vznikal HouseZero

Čoudící domy

Říjnová zpráva Mezivládního panelu Organizace spojených národů o změně klimatu předpovídá, že bez významného zásahu by změny klimatu mohly způsobit nedostatek potravin, a dokonce extrémní počasí již v roce 2040, tedy mnohem dříve, než se čekalo. Pokud by zůstala nekontrolována, způsobila by současná míra emisí skleníkových plynů škody za 54 bilionů dolarů. Aby se svět vyhnul naplnění těchto chmurných vizí, je snížení nároků existujících budov kritické. Právě ty totiž představují 30 procent veškeré spotřeby energie na celém světě. Pokud do součtů zahrneme i energie potřebné ke stavbě, jsou budovy zodpovědné dokonce za 39 procent veškerých emisí. Pro srovnání, doprava má „na triku“ 22 procent.

.

Neudržitelná čísla

■ 27 % – o tolik vyšší spokojenost vyjadřují podle studie americké vlády z roku 2009 obyvatelé udržitelných domů než ti, kteří žijí v ekologicky neefektivních budovách.

■ 1962 – vyšla kniha Silent Spring Rachel Carson, která je považována za jeden z prvních popisů udržitelného rozvoje ve vztahu k budovám.

■ 1990 – v německém Darmstadtu byl postaven první dům označovaný jako pasivní.

■ ⅓ – tolik lidí v ČR bydlí v panelácích, při jejichž vzniku se na ekologickou stopu moc nemyslelo.

■ 6 % – nově postavených rodinných domů v roce 2019 v ČR činily domy s velmi nízkou spotřebou energie.

■ 2020 – je podle evropské směrnice EPBD II datum, od kterého by se měly stavět již pouze domy „téměř nulové“. 

.

PARTNER NEWSLETTERU FORBES NEXT

Dočkali jsme se i v ČR. Apple spustil možnost platit mobilem, hodinkami Apple Watch nebo přímo z prohlížeče. Pokud platbu podprouje i vaše banka, stačí přidat svoji platební kartu do aplikace Wallet a můžete začít.

Krůček po krůčku

Proč je právě stávajícím budovám třeba věnovat tolik pozornosti? Je mnohem těžší přesvědčit vlastníka budovy, aby vynaložil náklady na úpravy, než je započítat předem. Majitelé rodinných domů to navíc často vidí tak, že udržitelnost je výsadou bohatých či excentrických. Vždyť jen pár dní předtím, než byl otevřen HouseZero, přinesl deník New York Times příběh architekta, který vynaložil tři miliony dolarů na modernizaci svého domu v San Francisku z roku 1905, aby byl stejně ekologický jako nová stavba. Udělat z neekologického domu ekologický ale ve skutečnosti nemusí stát víc než postavit nový. Podle českého Centra pasivního domu je standard běžně mezi 30 a 50 procenty ceny novostavby, ale u starých budov se náklady hůře předpovídají.
Dokud tedy Malkawi nezdokonalí své domácí řešení, musíme si vystačit s malými zlepšováky, jako jsou třeba ty od Nestu, firmy zabývající se chytrou domácností, kterou v roce 2014 za 3,2 miliardy dolarů koupil Google. Její termostat, který se v Česku prodává za cenu kolem osmi tisíc korun (v USA stojí 249 dolarů, tedy zhruba 5700 korun), by měl uživatelům ušetřit 10 až 12 procent na účtech za topení a 15 procent za klimatizaci. Jednoduše jenom tím, že se naučí denní režim domácnosti a sníží využití energií, když nikdo není doma. Izolace zkrátka není téma, nad kterým by lidé obvykle přemýšleli, tím jsou spíš nová zařízení a vychytávky. Tyhle drobné inovace ale třeba budou to, co uživatele postrčí na cestu za udržitelnou domácností.

.
Autor tématu: Samantha Sharf, Forbes

„Udržitelnost už není o tom, dělat méně škody. Je o tom, dělat více užitku.“

— Jochen Zeitz

Copyright ©️ 2018 MediaRey, SE / Odhlásit odběr (týká se pouze NEXTu, Espresso vám zůstane)