Možnosti léčby nechutenství a kachexie u pokročilého nádorového onemocnění jsou velmi omezené, mirtazapin je za tímto účelem často předepisován. Primárním cílem této zaslepené placebem kontrolované studie bylo zvýšení chuti k jídlu během 28 dnů u pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. K významnému zvýšení chuti k jídlu došlo jak ve skupině užívající mirtazapin, tak ve skupině užívající placebo. Rozdíl mezi skupinami nebyl významný ani v dalších parametrech týkajících se kachexie. Výsledky výzkumu s negativními výsledky jsou publikovány méně často a je zajímavé se zamyslet nad tím, zda naší praxi ovlivňují stejným způsobem jako výsledky pozitivní.

Tento systematický přehled ukazuje, že studie zaměřené na péči v závěru života u pacientů s demencí pracují s různými definicemi závěru života u této nemoci a často vychází pouze z nástrojů hodnotících pokles kognitivních schopností nebo pokles funkční zdatnosti, ale nepostihují komplexnost potřeb těchto pacientů. Obtížná předvídatelnost trajektorie nemoci a z ní plynoucí nekonzistence v definici závěru života u demence vede autory k doporučení plánovat péči o pacienty s pokročilou demencí na základě jejich aktuálních potřeb, nikoliv na základě předpokládané prognózy. Cíle péče by tak měly být stanoveny spíše na základě zhodnocení celkových rezerv a závažnosti aktuální komplikace než na základě odhadované délky dožití.